Evropská ochrana osobních údajů, to je pojem, který v květnu 2018 nabyl na své účinnosti a bude se o něm hovořit více a více. Je to GDPR nařízení prezentující ochranu osobních údajů. Zkratka vychází z anglického pojmenování General Data Protection Regulation, tedy GDPR.

Toto nařízení se týká ochrany fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a volného pohybu těchto údajů. Účinnost tohoto nařízení je platná od 25. května 2018 a bohužel se mu nevyhne spousta právnických osob a podnikatelských subjektů.

Pokud jste o nařízení GDPR slyšeli doposud poprvé a zajímá vás co je GDPR nařízení, přinášíme vám v tomto článku více informací.

Na koho se GDPR vztahuje?

Na všechny firmy, které sídlí v EU, nebo v EU nabízejí své služby. Banky, operátoři, poskytovatelé služeb, zdravotní organizace, poskytovatelé e-shopů apod. Právě v oblasti IT se s daty pracuje často, pro spoustu firem se jedná o hodně cenný artikl, bez nějž by nemohly fungovat.

Vezměte si například situaci, kdy český zákazník zamíří na americky e-shop. Ten na něj spustí remarketingovou kampaň, k níž potřebuje znát určité údaje – zapamatuje si například, že si daný člověk chtěl objednat špičková sluchátka, a v následujících dnech se mu budou zobrazovat reklamní bannery s nabídkou sluchátek. Banalita? I tento případ bude spadat pod GDPR.

V jakých situacích GDPR neplatí?

Nevztahuje se na případy, kdy fyzická osoba zpracuje data pro osobní či domácí činnosti. Předpisy se nemusí řídit ani státní orgány, které využívají osobní údaje za účelem vyšetřování, odhalování, stíhání trestných činů nebo prevence.

Jinak je ale zanedbávání ochrany osobních údajů trestným činem. Musíte se zásadami GDPR nařízení řídit nebo se o to aspoň ze všech sil snažit a být schopní tuto snahu nějak dokázat (nejlépe GDPR auditem). Trestní odpovědnost přitom platí jak na právnickou osobu, tak osobně na členy jejího vedení.